Devět překážek (nejen) na jógové cestě 

18.12.2017

अन्तरय - antaraya - překážka, doslova to, co zasáhne či překazí, překážka vytvářející brzdu a vyrušení od cílů (nejen) v duchovním životě

व्याधिस्त्यानसंशयप्रमादालस्याविरतिभ्रान्तिदर्शनालब्धभूमिकत्वानवस्थितत्वानि चित्तविक्षेपास्तेऽन्तरायाः॥३०॥

"Vnitřní překážky, které rozptylují naši mysl jsou nemoc, nečinnost a mentální lenost, pochybování, popírání, apatie, lpění na smyslových požitcích a nedostatek kontroly, mylné vnímání, neschopnost dosáhnout jógového stavu mysli, a nestabilita v dosaženém stavu."

Když začínáme s jakoukoliv aktivitou, prací či koníčkem jsme nadšeni, a toto nadšení může časem opadnout. Je škoda se kvůli tomu cítit špatně, protože je to u nás lidí přirozené a dobrá zpráva je, že se to dá překonat. V praxi jógy je tento jev překážek či archetypálních milníků, které dříve či později nastanou na naší vnitřní cestě, popsaný v Patanjaliho Jóga Sútře 1.30. V tomto článku se s nimi seznámíme, abychom je mohli rozpoznat a uvědomit si je, když nastanou v našem vědomí.

Poznání vnitřního Já nepřichází jen tak a bez úsilí. Gite Bechsgaard píše: "Kde jeden člověk nemůže praktikovat či pokračovat ve svém úsilí kvůli bolesti či nemoci, druhý se nechá zastavit, když je praxe příliš těžká a nechá se ze své cesty odlákat vidinou pohodlí. Třetí hledající jde rychle nahoru a pak stejně rychle padá, protože tělo a duše nejsou dostatečně silné, aby udržely duchovní energii. Jak padá dolů, čtvrtý lehkomyslný hledající se mu směje, a přitom si neuvědomuje, že jeho náhled je stejně destruktivní."

Zároveň je třeba si uvědomit rozdíly mezi hledajícími, a proto všichni budeme mít jiné překážky na své cestě. "Jedni lehce umí vstoupit branou tělesné a fyzické síly (annamaya kośa), ale trvá jim, než se dostanou k buddhi, schopnosti moudře rozlišovat (vijnanamaya kośa). Jiní mají zase mentální sílu a vnitřní stabilitu a jsou ukotveni v přítomnosti, ale jejich fyzická složka je příliš slabá a citlivá pro tlak duchovního života. Jiní jsou v psychologické nerovnováze (na úrovni manomaya kośa), a drží je návyky či negativní myšlení.

Pro jednodušší pochopení můžeme tyto překážky rozdělit do 4 skupin, fyzické, mentální, intelektuální a duchovní.

Fyzická úroveň

Na fyzické úrovni je první překážkou nemoc - vyādhi. Naše tělo je domovem pro naši duši a vozítkem, které tuto duši nese na vnitřní cestě. Ať je to chřipka či závažnější onemocnění, brání nám v praxi, která nás má přivádět právě blíže k sobě "domů". Podle Ayurvédy je rovnováha tří základních energetických charakteristik dóš (kapha, vata a pita) základem zdraví. Jejich nerovnováha způsobuje pocity nevole, bolesti, onemocnění a choroby. Zdravé tělo si koupit nemůžeme, a tak je na naší píli a úsilí jak s ním zacházíme. Nemoc je poslem a symptomy jsou ukazatele, a proto chceme-li porozumět své nemoci, vážné či méně vážné, je třeba prozkoumat, kde jsme se v životě vzdálili tomu, co opravdu chceme a co je pro nás správné. Bechsgaard píše, že "tyto signály skrývají požehnání, jelikož nemoci nám brání žít život odpojený od našeho většího potenciálu." Pravidelnou praxí jógy postupně čistíme tělo na všech úrovních a tuto překážku postupně minimalizujeme.

Styāna vyjadřuje apatii, nečinnost, nedostatek zájmu či mentální lenost a odkládání věcí. Když nevyvineme dostatek úsilí například k tomu, abychom dříve vstali, zacvičili si a příjemně začali svůj den, nebo změnili něco, co již dlouho odkládáme nebo se tomu vyhýbáme, jsme mentálně paralyzováni. Pokud máme skvělý nápad, ze kterého máme radost a vzápětí na to si řekneme, že bychom to stejně nezvládli, že to stojí moc úsilí a je to složité, tak jsme sami sebe rovnou porazili, a není možné objevit své schopnosti a využívat svůj potenciál naplno.

Mentální úroveň

Třetí překážkou je saṁśaya, neboli pochybování. Pochybnosti o metodě, které se věnujeme, o našem cíli v józe, o cestě samotné, ale i např. o svém učiteli. Když ztrácíme víru ve své schopnosti, nebo když se neumíme rozhodnout a přemýšlíme, mohlo by to být takto, nebo to může být takto, ztrácíme tím možnost se posunout. Pokud jsou v nás přítomny pochybnosti a váhání, nemáme potřebnou sílu, vytrvalost a odvahu, které potřebujeme k rozvoji. Pochybnosti nás vzdalují od našeho cíle, od toho za čím jsme se vydali, a po čem ve skrytu duše a srdce toužíme.

Čtvrtá překážka je pramāda, nedostatek vytrvalosti či dokonce popírání duchovní cesty a vnitřního života v moderním světě známá jako nuda a je jednou z největších překážek. Tělo, mysl i ego si neustále vytváří výmluvy k tomu, aby nemusely pokračovat v praxi. Člověk schválně nevidí prostředky, které ho mohou dovést k cíli jógy a popírá či znehodnocuje duchovní snahy své či jiných. Většinou víme, co dělat, ale už nám schází oddanost a vytrvalost potřebná k vykonání té správné akce.

Lenivost a nedostatek úsilí, neboli ālasya nás může potkat jak v těle, tak v mysli, a je spojena spíše s tělesnou tíhou jedné z tří kvalit, tamasu. Většinou pod slupkou tělesné lenivosti je zářící talent a zvídavá mysl a je škoda, když tamasická otupující a zatemňující energie uchopí naše tělo a my nemáme chuť se hýbat. Toto je propojené opět s nečinností, a např. mylnou představou, že abychom mohli jít na jógu musíme být flexibilní, přitom právě to, že bychom šli na jógu, nám pomůže lépe rozhýbat ztuhlost. Vyhýbáme se pozicím, které nám nejdou, přitom právě jejich opakováním bychom se je naučili.

Nedostatek kontroly a bažení svými smysly je šestou překážkou avirati. Když se naše mysl stále soustředí na předměty a ulpívá na nich, nastává stále silnější mentální chamtivost. Toužení po věcech, a zaháčkování se na předmětech, po kterých lační naše smysly dává vzniknout rušivým emocím, jako jsou např. strach či hněv, nenávist či žárlivost a my se tak dostáváme do koloběhu nespokojenosti a vnitřního neklidu, které nás opět odvádí od pravidelné praxe.

Intelektuální úroveň

Sedmá překážka je bhrānti-darśana, což znamená neporozumění, či chybné vnímání či žití v iluzích. Příkladem může být, "chodím cvičit, protože jógu cvičí Madonna", od začátku tak celou disciplínu vnímáme z jiného pohledu, jako další z nespočtu služeb či produktů na trhu. Yoga jde však mnohem dále a pokud přijde student a chce cvičit, aby se cítil fyzicky či psychicky lépe, jeho výchozí úhel pohledu je, že jóga mu nejen pomůže zlepšit fyzickou i mentální kondici, ale zároveň se chce rozvíjet, a chce něco proměnit. Bhrantiḥ znamená chybné či falešné, a darśana je vidění. V této překážce je tedy zablokované jasné vidění.

Spirituální úroveň

Alabdha- bhūmikatva znamená neschopnost dosáhnout jakéholiv jógového stavu. Aspirant jógy musí být přitahován ke své praxi jako je včelka přitahována ke květu, aby ho opylovala. Tato překážka je zakořeněna v našem podvědomí z doby, kdy jsme možná o sobě slyšeli, že jsme hloupí a neschopní a nejsme schopni nic dokázat. Ale jelikož jóga je cvičení těla i mysli, velmi dobře působí v oblastí vyléčení svého já a této překážky.

Poslední devátá překážka anavasthitatvāni je nestabilita a neschopnost udržet jakýkoliv dosažený stav či klid mysli. Mudrc Vijnanabhikšu cituje verš: "I vysoce realizovaný jogín může spadnout díky světskému ulpívání, a co pak říci o začátečníkovi?" Ve verši v Bagavadgítě se říká: "smysly jsou tak silné, že i mysl rozlišujícího člověka, který se své smysly snaží kontrolovat, se nechá unést."

Když v nás existují tyto antarayas, vytváříme si důvody proč NEpraktikovat, proč nedodělat projekt, proč něco vzdát dříve než jsme to zkusili a tak náš potenciál zůstavá spící a neprojevený. Nejdeme na lekci, protože je venku ošklivě a je pozdě večer, protože jsme unavení, nepraktikujeme pravidelně, protože nemáme čas, protože se nedonutíme, nebo jógu ani nezkusíme, protože přece nejsme dost ohební. To se týká samozřejmě všeho, do čeho se pustíme, nejen jógové cesty.

Prvním krokem je tyto překážky v sobě začít rozpoznávat a uvědomovat si je v každodenním žití.


Autor: Jana Chadimová, 04/2015 


Zdroje:

Gitte Bechsgaard, The Gift of consciousness, Cambridge 2013

BKS Iyengar, Light on Joga Sutras of Patanjali, Harper Collings, London 2011