Jak mít jógový postoj ve své práci?

18.12.2017

Práce je místo, kde se zkušenost z vaší jógové podložky setkává s cestou života. Většina z nás potřebuje pracovat, abychom se uživili. Jako dospělí strávíme velkou část našich životů prací, abychom zaopatřili naše rodiny a sami sebe. Pracovní tlak není jen ekonomický: Společnost nás většinou definuje podle práce, kterou vykonáváme. Navíc jste možná byli vychováváni ve víře, že můžete dosáhnout čehokoliv, a že nalezení práce, kterou milujete je cestou ke spokojenému životu. Nicméně stav hospodářství je takový, že máte velké štěstí pokud vůbec nějakou práci máte. Výsledkem může být stav nespokojenosti s vaším pracovním životem. Jak se vyrovnáváme s mezerou, která často existuje mezi tím, co milujeme a čím si vyděláváme na živobytí? 

Co dělat, je-li naše práce frustrující, zahlcující, neispirativní a špatně placená, nebo pracujeme-li pro firmu, která se soustředí na ekonomické cíle na úkor kreativity svých zaměstnanců a jejich pocitu, že za něco stojí a jsou prospěšní?

Tradice jógy nabízí na toto téma velký kus moudrosti. Z jógového pohledu, nezáleží na tom jakou práci děláme, ale jak ji děláme. Jógové nauky o živobytí, poslání či povolání nabízí návod, jak si si z naší každodenní práce udělat jógovou praxi - vyjasnění svých hodnot a poté vnesení postoje do práce, který nám umožní, aby všechny naše činy odrážely službu a tyto hodnoty naplňovaly. Toto jsou cvičení, která dávají smysl i frustrujícím úkolům, a zároveň otevírají cestu ke svobodě, po které můžete kráčet přímo uprostřed každodenního života.


Existuje pět principů, jak sladit vaše úkoly v práci s vaší jógovou praxí.

Jsou vybrány z Bhagavadgity, krásného textu, kde Krishna učí Prince Arjunu, jak žít život yogy zatímco naplní svoje povinnosti v bitvě jako válečník. Definují to, co se často nazývá Karma yoga, jóga činů. Převedení těchto principů do praxe v práci vám možná nepomůže zbohatnout, ale určitě vám to pomůže sladit váš život v práci, s životem na jógové podložce.

1. DĚLEJME PRÁCI, KTERÁ JE V SOULADU S NAŠÍ POVAHOU

Better your natural duty, though devoid of merit, than the duty of another well discharged. Bhagavad Gita 3-35

Lepší je vykonávat své vlastní povinosti (poslání), byť nedokonale, než úspěšně přejímat povinosti někoho jiného.

Toto zásadní učení z Bhagavadgity je základním prvkem pro zapojení práce do našeho jógového života. Pokud se naše práce jeví jako nepřetržitá bitva, zeptejme se sami sebe "Hodím se pro tuto práci?" Práce, která je v souladu s maší povahou je ideálně práce, ve které jsme dobří, ale zároveň práce, kterou vnímáme jako správnou, přirozenou a sladěnou s našimi vyššími hodnotami

Někdy nás práce, která nás nejvíce táhne, nemusí zabezpečit finančně. V této situaci je mnoho umělců, jogínů, spisovatelů a sociálních pracovníků. Pak ale musíme přijít na to, jak se uživit, aby naše dovednosti i vnitřní hodnoty byly v souladu, a také nám zaplatili nájem. Následující čtyři principy jsou klíčem jak toho dosáhnout.


2· CVIČME DOVEDNOST PŘI VYKONÁVÁNÍ ÚKOLŮ

Yoga is skill in action. Bhagavadgita 2-50

Jóga je dovednost v akci.

Krishna říká svému žákovi Arjunovi, že jóga činů - vlastně jóga práce - je nejlepší cesta k osvobození. Dokonce popisuje jógu jako "dovednost v aktivitě". Dovednost, kterou Krishna popisuje neznamená pouze dělat správně náš úkol. Hovoří o něčem hlubším: o jógové schopnosti se naprosto ponořit do úkolu. Cvičit se v józe činů znamená dělat cokoliv s dokonalostí, s plnou pozorností, a jen pro ten úkol samotný.

Většinou je to tak, že jsme zvyklí přivést na jógovou podložku naše nejlepší já. Ale v každodenním životě, at již pracujeme v kanceláři, nebo vaříme večeři, si často dovolíme být nesoustředění, rozpolcení, nebo se necháme ovlivnit negativní řečí. Přistoupíme-li k práci v plné přítomnosti a s tou nejlepší pozorností, pomůže nám to překonat odpor, zvládnout své rozladění a umožní nám to vykonat tu nejlepší práci, které jsme schopni. Když něčemu totiž věnujeme naprostou pozornost, je mnohem menší pravděpodobnost, že uděláme chyby, nebo že se ztratíme v nevědomém chování jako je např. stěžování si, nebo účastnění se kancelářských drbů.

Má oblíbená zkratka na tuto úroveň přítomnosti je jednoduchá otázka. Když se nudím, nebo když jsem rozpolcená nebo se mi úkol nechce provést, řeknu si, "Co kdyby toto byl poslední čin ve mém životě. Co kdybych tu padla mrtvá. Jak bych chtěla tento úkol provést?" Toto mě vždy uvede zpět do mého středu. Don Juan v knize Carlose Castanědy vždy říkával, že válečník si drží myšlenku na smrt na jeho levém rameni. Může se to zdát přehnané, ale myšlenka smrti může v jediném momentu zažehnout touhu pracovat kvalitně a vnést plnou přítomnost do aktuálního úkolu.


3· VZDEJME SE VÝSLEDKŮ SVÉ PRÁCE

You have a right to the work alone, not to its fruits. Bhagavadgita 2-47

Máš právo pracovat, ale jen pro práci samu. Nemáš právo na plody této práce.

Toto je pravděpodobně nejradikálněší, nejmystičtější a plně osvobozující učení o józe skutků. Je to také esence Krišnovy moudrosti na téma konání. Křišna říká, "Máš právo na samotnou práci, ne na její plody". 

Za prvé, nikdy nevíme, jak se věci vyvinou. Nemůžeme vědět, jestli někdo koupí náš scénář nebo jestli budeme mít dost studentů na naší večerní lekci jógy. Když ale děláme tu činnost pouze pro ni samotnou, než jen pro vytoužený výsledek, budeme mnohem méně nervozní a zároveň nebudeme zklamaní, pokud věci nepoběží tak, jak jsme doufali nebo plánovali. Za druhé, když se příliš staráme o úspěch či neúspěch, spustíme tím všechny negativní aspekty ega. Jsme stále vyděšení, což nás vede k nesprávným rozhodnutím a nebo jsme paralyzovaní a nevíme co dělat, nebo začneme být tolik zaměření na cíl, že zapomeneme udržet integritu a smysl činnosti samotné. Vědomě odevzdávat připoutanost k plodům své práce znamená odpoutat se od potřeby ega přivlastnit si úspěch nebo negativní strach ega ze selhání.

Samozřejmě toto se lépe říká, než dělá. Je potřeba to cvičit den za dnem, hodinu po hodině celý život. Začněme tím, že zkusíme porozumět tomuto učení do hloubky. Představme si například, jak by to vypadalo, kdybysme pracovali kvůli práci samé. Zkusme přijít na rozdíl mezi vzdáním se plodů své práce a prací ledabylou a odbytou. Objevme, jak se můžeme kousek po kousku uvolnit z připoutanosti k výsledkům bez toho, aby se z nás stal pesimista. Představme si jak bychom mohli žít pro svoji vášeň a zároveň zůstat nepřipoutaní k tomu, jak se věci vyvinou. T.S. Eliot popisuje tuto rovnováhu ve krásné větě z jeho knihy Four Quartets: "Nauč nás se starat a nestarat se." Jak budeme postupně chápat tuto moudrost, uvidíme, že to nutně neznamená, že se nerozčílíme, když se něco pokazí, nejsme roboti, ale když si vzpomeneme, že naše smlouva s životem nespecifkuje, že vždycky dostaneme to co chceme, zjistíme, že i uprostřed ztráty a selhání, nebo snahy napravit naši chybu se nemusímee cítit jako oběť.


4· VYKONÁVEJME SVOJI PRÁCI JAKO SLUŽBU

Consider yourself a servant, think of all others as being the one to be served. Jnaneshwar, komentář k Bhagavadgitě 18-65

Považuj se za služebníka, a smýšlej o duhých jako o těch, kterým sloužíš.

Naučit se pracovat jako bychom konali službu může být pro člověka žijícího v konzumní společnosti životní změnou. Služba není o tom jakou práci děláme, ale s jakým postojem do ní vstupujeme. Sloužit znamená, že neděláme něco jen pro náš vlastní zisk či sebeúctu, ale kvůli tomu, že jsme užiteční. Podstatu služby můžeme aplikovat kdekoliv a i nepříjemné úkoly se pak mění ve smysluplné úkoly.

Někteří z nás potřebují, aby služba byla osobní. Naše srdce se otevře, když sloužíme jednotlivci, klientovi, kamarádovi nebo členu rodiny. Jiní potřebují cítit, že slouží něčemu většímu - komunitě, planetě, Bohu. Služba - učit se vidět sebe jako služebníka - má jednu obrovskou výhodu. Je to rychlá cesta k duchovnímu růstu. Když se cítíte nedocenění, nespokojení nebo znudění prací, ta vnitřní změna v postoji z "Co nedostávám?" směrem k "Co mohu dát?" může okamžitě povznést naši náladu. Stejně tak může zlepšit naši náladu od stavu "Něco v této situaci je špatně" ke stavu "Jak mohu pomoci, aby to bylo lepší". Máme-li jako hlavní hodnotu službu, pomůže nám to rozpoznat nejen jakou práci bychom měli dělat, ale také jestli děláme správnou věc v jakémkoliv momentu.

Než se pustíme do nějakého úkolu v práci, zeptejme se sami sebe: "Komu nebo čemu to poslouží?" Abychom byli v souladu s hodnotami jógy, je třeba, aby odpovědí bylo, že práce slouží něčemu většímu než egoistickým potřebám našim nebo někoho jiného, včetně - paradoxně - egoistické potřeby sloužit! 

Pravá služba zahrnuje pocit, že sloužíme rozvoji vědomí, že naše práce je alespoň malá pomoc ve vytváření lepšího světa. Možná sloužíme hodnotě laskavosti, soucitu a lidské důstojnosti. Možná pracujeme pro zachování Země nebo naší službou je ochota vyslechnout své spolupracovníky. Pravý karma jogín se učí vidět, čím může posloužit, byť se nachází ve zvláštní situaci. Vykonávat službu však neznamená dělat ze sebe mučedníka jen proto, abychom se nechali využívat. Pracujeme-li v situaci, kde jsou velké problémy a je třeba velkého úsilí, je lehké uvěřit tomu, že to nesmíme vzdát, dokud nepadneme. Nejlepší odpovědí na toto dilema je dosadit sami sebe do rovnice. 

Nemůžeme vykonávat službu, pokud nepečujeme o vlastní potřeby. Přemýšlejme tedy o tom, co potřebujeme, abychom mohli sloužit co nejlépe. 

Může to být cokoliv od požadavku o dovolenou, až po žádost o pomoc, ale většinou to znamená důkladné prozkoumání našich vlastních postojů.


5· NABÍDNĚTE SVOJI PRÁCI JAKO DAR

He who does actions, offering them to the absolute and abanoning attachment, is free from error. Bhagavadgita 5-11

Ten kdo koná skutky, a nabízí je Nejvyššímu a opouští připoutanost, je osvoboznený od chyb.

Konečné učení, které Krišna Arjunovi dává, jde v konání služby o krok dále. Cokoliv děláš, říká Krišna Arjunovi, nabídni to jako dar, a poté práce sama bude cestou k osvobození. Nabídnout svoji práci jako dar vlastně znamená vnést do svých skutků postoj oddanosti. Naše oddanost nemusí být určena konkrétnímu božstvu, ale může to být přání pro dobro celé planety nebo oddanost pravdě nebo rozvoji vědomí. Důležité je, že vneseme pocit obsahující motlitbu do našich skutků a tím je naplníme významem, který jde daleko za naše malé já. Pak i ten nejmenší a nejjednodušší úkol bude hoden pro vykonání jeho samého. Můžeme to udělat pomocí malé motliby. "Nabízím tento den, a žádám, aby mé skutky byly prospěšné pro všechny bytosti," nebo "Tento úkol daruji Bohu". Na konci úkolu můžete formálně věnovat to, co jste vykonali.

I když to pro nás bude zpočátku čistě formální cvičení, zjistíme, že to nenápadně ovlivňuje naše zkušenosti. Je to klíčem k odevzdání plodů našich činů, protože je to mimo naše egoistické potřeby nárokovat si odměnu za to co děláme. Darovat svoji práci v nás ještě na hlubší úrovni vytváří pocit spojení s něčím vyšším, a pak všechno, co děláme pro nás bude mít mnohem větší význam. Cvičení se v darování může i rozpoutat naši přirozenou schopnost pro lásku a oddanost.

Pokud provádíme svoji práci jako dar, může nás to přenést přes starosti ohledně úspěchu či selhání. Cokoliv děláme, jakkoliv je to důležité nebo nedůležité, můžeme to darovat. A darováním svých činnů, své práce, a i našich malých skutků jako např. ustlání postele nebo umytí nádobí se sladíme s vesmírem a naše práce se stane jógou - přirozenou cestou ke sjednocení s celkem.


Sally Kempton je mezinárodně uznávaná učitelka meditace a jógové filosofie a autorkou knihy ´Meditation for the love of it´. Více na www.sallykempton.com


Autor: Sally Kempton

Zdroj: Online Yoga Journal, 05/2013, str. 61

Překlad: Jana Chadimová 04/2013